Kraniosakrální terapie

Kraniosakrální terapie je forma tělesné práce, která se zaměřuje na podporu a obnovu přirozených procesů těla prostřednictvím jemné manipulace s kraniosakrálním systémem. Tento systém zahrnuje kosti lebky (kraniální kosti), míchu, cévnaté mozkomíšní tekutiny, která obklopuje a chrání mozek a míchu, a struktury, které pomáhají udržovat tento systém v rovnováze. Terapie byla vyvinuta osteopatickým lékařem Dr. Johnem Upledgerem v 70. a 80. letech 20. století, po pozorováních, které provedl během chirurgických zákroků na mozku.

Základní předpoklad kraniosakrální terapie spočívá v přesvědčení, že lehkým dotykem na specifické body hlavy, krku, zad a oblasti pánve je možné ovlivnit tok mozkomíšní tekutiny, což může přinést řadu zdravotních výhod. Terapie je založena na principu, že tělo má vlastní schopnost se léčit a že kraniosakrální systém hraje klíčovou roli v tomto procesu udržování zdraví.

Terapeuti, kteří praktikují kraniosakrální terapii, používají velmi jemné techniky, kde tlak aplikovaný na tělo je srovnatelný s tlakem váhy jedné niklové mince. Cílem je uvolnit omezení v kraniosakrálním systému, aby se podpořil volný tok cévnaté mozkomíšní tekutiny, což může vést k lepší funkci centrálního nervového systému.

Kraniosakrální terapie je často používána k řešení různých zdravotních problémů, včetně bolesti hlavy, migrén, chronických bolestí krční páteře a zad, stresu, úzkosti, nespavosti a problémů souvisejících s nervovým systémem. Mnoho lidí také hledá tuto formu terapie pro uvolnění emocionálního napětí a zlepšení celkového pocitu pohody.

Zavřít menu